Uživatel
Poslední novinky
-
Restaurace motocyklu aneb začínám s patinací
09-01-21
V dnešní době čím...
-
Jak blogovat renovaci
16-03-20
...
-
Členství
28-09-19
...
-
Stadion S11
05-09-19
RENOVACE STADION...
Rozdíly mezi jednotlivými typy:
Ariel 1910
V tomto roce vydal Ariel svůj druhý model motocyklu. Od předchozího modelu se neliší ničím zásadním, přestože je zcela přepracován. Začnu s popisováním rámu. Ten byl opět trubkový svařovaný, dvě spodní rámové trubky spojoval namontovaný motor. Horní rámové trubky jsou výrazně blíže u sebe něž u předchozího modelu, čímž se zúžila i palivová nádrž a tím získala elegantnější tvar. Přední vidlice byla stejného typu jako u předchozího modelu. Motor byl stejně jako u posledního vydání minulého modelu od firmy White & Poppe o objemu 500 ccm. Rozvod byl stále řešen jediným po straně vedeným ventilem. Hnací síla byla převáděna přímo na zadní kolo pomocí řemene. Co byla zásadní změna oproti staršímu modelu byla absence šlapacích pedálů, čímž se stroj přehoupl z kategorie motokol do kategorie motocyklů. Tento stroj vydržel ve výrobě bez významnějších vylepšení do roku 1913.
Technické specifikace a rozdíly:
AJS model D
Druhý respektive třetí model značky AJS byl uveden na trh v roce 1912. Byl to první dvouválcový motocykl AJS uspořádaným do V (V-Twin). Motor měl objem 698 ccm s rozvodem SV a výkonem 5 koní. Hnací síla byla na zadní kolo vedena pomocí řetězu přes třístupňovou převodovku. Motocykl dostal nový přepracovaný rám, jeho horní rámová trubka nebyla rovná ale u sedla zohnutá směrem dolů a navazovala tak na horní trubku zadní vidlice, rám tohoto tvaru je charakteristický pro většinu modelů AJS s podrámovou nádrží. Díky této úpravě musel být upraven i tvar nádrže (byla stejná jako u modelu A a B z roku 1912). V roce 1914 došlo k modernizaci modelu D, dostal větší a silnější motor s objemem 748 ccm a výkonem 6 koní. Zadní brzda byla do této doby řešena pryžovým blokem, který se třel o obruč na zadním kole, to se zněmilo a zadní kolo dostalo novou bubnovou brzdu. Zároveň se poprvé objevilo kompletní zakrytování primárního a sekundárního převodu (který se montoval hlavně v úpravě Passanger viz dále). Od tohoto roku bylo také možné zakoupit model D v úpravě Passanger, kdy byl k motocyklu připojen sidecar. Další už výrazná modernizace nastala o další rok později 1915. Motocykl dostal zcela nový rám a nádrž (oba tyto díly se zcela vymykaly tradičním tvarům AJS). Motor zůstal stejný šestikoňový. K další modernizaci došlo okolo roku 1918, kdy se opět změnil rám i nádrž, která byla na první pohled typická vzadu zaoblená, ale nebyla podrámová. Horní dvě rámové trubky a krk řízení tvořily tvar trojúhelníku na kterém byla umístěna nádrž. Nádrž byla taky nově černě lakovaná se zlatými linkami a znaky AJS. K nejzásadnějšímu vylepšení došlo až v roce 1921, kdy Dčko dostalo bubnovou brzdu i na přední kolo, která nahradila špatně účinné třecí o ráfek. V tomto roce také došlo ke změně motoru, u kterého se zvětšil objem na 800 ccm a výkon na 7 koní. Změnilo se také odpružení přední vidlice, které zajišťoval systém tří pružin (jedna vertikální a dvě horizontální). Model D se vyráběl do roku 1924. Od roku 25 vedení firmy zavedlo nové značení podle roku výroby. Písmeno značí rok výroby a číslo model motocyklu. Začali písmenem E (1925). Nástupce Dčka byl model E1.
.
Technická specifikace a rozdíly:
DKW Reichsfahrt
Tento model vyrobený v roce 1922 je první DKW, který se dá označit jako motocykl (první dva byly skůtry). Pravda bylo to spíše motokolo, protože rám byl jednoduchý trubkový a byl osazen šlapacími pedály. Motor byl totožný jako u skůtru Lomos, tedy 143 ccm jednoválcový dvoutaktní. Motor byl uložen na spodní rámové trubce a aby se snížily vibrace měl vzpěru k sedlové trubce. Palivová nádrž byla umístěna pod horní rámovou trubkou, byla štíhlá a černě lakovaná. Vidlice byla odpružená zdvojenou vidlicí, která měla v krku jednu pružinu. Zadní brzda byla řešená třením na obruč hnacího řemene a ovládaná byla páčkou na řidítcích. Reichsfahrt se vyráběl až do roku 1925.
Technická specifikace a rozdíly:
DKW Golem
 |
 |
Významného motocyklového a v neposlední řadě i automobilového výrobce založil v roce 1916 dánský inženýr Jörgen Skafte Rasmussen. Zpočátku se firma věnovala výrobě součástí a dílů do parních strojů (od toho název Dampf-Kraft Wagen-parou poháněné vozidla). K tomuto se Rasmussen rozhodl z důvodu nedostatku benzínu v době války a těsně po ní, proto viděl budoucnost v parní energii. Rasmussen velmi brzy poznal svůj omyl a v roce 1919 vyrobil svůj první spalovací motor, který se prodával jako přídavný k jízdním kolům. Motor se umístil nad zadní kolo, které poháněl řemenem. V roce 1921 DKW vyrobilo svůj zcela první motocykl. Tento stroj se dal považovat za vůbec první typu skůtr na světě. Vyrobil se ve dvou verzích, menší Golem (vypadající spíše jako dětské vozítko) a větší Lomos. Golem měl motor o objemu 118 ccm, který byl uložený i s malou palivovou nádrží mezi nohama jezdce. Lomos měl motor větší 143 ccm uložený pod sedlem (zajímavostí je, že nádrž byla integrována přímo do sedla jezdce. Golem se vyráběl pouze v roce 1922 a bylo vyrobeno asi 500 ks. Lomos se vyráběl od roku 1921 do roku 1923 v počtu asi 1500 ks.
Technické specifikace a rozdíly:
Více...
Terrot model 1
Terrot, jeden z nejznámějších a největších francouzských výrobců motocyklů byl založen Charlesem Terrotem a zabýval se výrobou pletacích strojů. Charles byl cyklistický nadšenec a to byl jeden z důvodů proč Ferrit v roce 1887 začal vyrábět kola. Nebyl to jenom nadšenec ale i vizionář a nadaný konstruktér. V roce 1890 Terrot podal patent na dvourychlostní převodovku. O tři roky později firma vyrobila kolo, které mělo místo řetězu hřídel (kardan), což mělo spoustu výhod, ale bohužel se to moc neuchytilo kvůli vyšší ceně. První motocykl Terrot vyjel z výrobní linky v roce 1903. Těchto motocyklů bylo vyrobeno jen velmi málo a s mnoha úpravami. První skutečný sériový motocykl Ferrit byl vyroben v roce 1907 a byl mu udělen název model 1. Motocykl měl trubkový rám, vidlici neodruženou. Motor byl čtyřtaktní o objemu 350 ccm a byl v rámu uložen našikmo na spodní rámovou trubkou. Zajímavá byla hlava motoru která měla žebra vodorovně, takže vůči motoru šikmo. O rok později byl tento model mírně modernizován, hranatá palivová nádrž byla nahrazena válcovitou. Přepracován byl i rám a vidlice, která byla odpružená dvěma pružinami v paralelně vedených trubkách. Modernizovaný model 1 dostal zcela nový motor, který byl uložen níže a ve svislé poloze, byl opět o objemu 350 ccm, ale změnil se rozvod z IOE na SV.
Technická specifikace a rozdíly:
BSA 1909
Věhlasná britská motocyklová (i automobilová) značka BSA byla původně (jak napovídá název Birmingham Small Arms) zbrojařská firma vyrábějící menší palné zbraně. Byla založena v roce 1861 v Birminghamu. Zájem o dodávku zbraní postupem času klesal proto BSA začala vyrábět drobné díly do jízdních kol, to bylo v roce 70. V roce 1880 BSA vyrobilo svoje první kompletní kolo a od tohoto roku se většina výrovní síly firmy soustředila právě na výrobu těchto kol i když od zbraní úplně neupustila. Na konci 80tých let dostala BSA velkou zakázku na pušky a proto musela omezit výrobu kol. V roce 1893 se firma rozšiřuje (má okolo 3000 zaměstnanců) a kromě výroby vlastních kol je významným dodavatelem dílů pro spoustu výrobců kol. V roce 1903 si BSA začala hrát s myšlenkou postavit svůj první motocykl. V průběhu let bylo několik pokusů (vložení motoru Minerva do standardního kola), ale první skutečný motocykl byl vyroben až v roce 1909 a do sériové výroby se dostal o rok později. Rám byl svařovaný z trubek, měl dvě horní rámové trubky mezi kterými byla palivová nádrž (s typickým lakováním pro BSA, zelená nádrž s bílým nebo krémovým pruhem),přední vidlice byla dvojitá odpružená dvěma pružinami. Motor byl vlastní výroby, čtyřtaktní s rozvodem SV o objemu 499 ccm. Nemohl chybět ani detail, připomínající jízdní kolo, šlapací pedály, které byly se zadním kolem spojeny řetězem. Motor naopak předával sílu zadnímu kolu pomocí řemene. Stroj byl v prodeji až do přelomu let 1911-12.
Technická specifikace a rozdíly: